Narodila jsem se na dalekém severu, ve městě pánů z Lipé, bylo něco přes rok do plyšáku a to jsem ještě nevěděla, že ze mě jednou bude fyzický geograf, geomorfolog a nakonec i lezec koníčkem i profesí.

K lezení mi dopomohla shoda událostí, počínaje akčností mojí maminky, několika léty strávenými na písku s Joskou Rybičkou, oddílovým zápalem v HO Loko Beroun až po vlastní absolvování kurzu instruktora skalního lezení u Míši Veselého v Hradci a krušné začátky mladé instruktorky v několika DDM v Praze.

Během dalších let jsem si takřka každodenně pohrávala s jógou, která se mi stala smysluplným doplňkem vědomého pohybu ve vertikále.

Po dlouholeté organizaci vlastních kroužků, táborů a akcí v DDM pokračuji životem jako instruktorka na volné noze.

Celou dobu držím v hlavě myšlenku ze své první horoškoly s Rybou, kdy jsem mu závistivě říkala:

"Je krásný, když se člověk může živit tím, co ho baví..."